"České Tändstickor zápalky" podruhé
Před nedávnem jsem se pozastavil nad několika českými nálepkami napodobující švédské zápalky. Potěšilo mě, že přišlo i několik reakcí od našich členů, což se u naprosté většiny článků bohužel neděje, veškeré své názory si asi sběratelé schovávají pro sebe. Je to velká škoda, domnívám se, že komunikace mezi sběrateli je velice důležitá a pomáhá nejen k objasnění daného tématu, ale i k rozšíření vlastních sběratelských obzorů, které, jak mám někdy pocit, jsou nekonečné. Téma tohoto článku je toho možná i důkazem.
Konzultoval jsem tedy tyto již dříve zmíněné dvě české nálepky na jednom filumenistickém švédském facebookovém profilu a byl jsem až překvapen, jak často tyto "švédské" nálepky vznikaly po celém světě. Německý kolega Wofgang Brauer mi pak vysvětlil, že němečtí sběratelé mají pro tento typ nálepek dokonce název, a to "mimikry". Velice výstižné pojmenování tak budu dále používat i já.
Nejprve se ale můžeme podívat do světa, jak takovéto mimikry vypadaly. Švédský sběratel Bengt Sandberg svolil, abych použil ukázku z jeho sbírky (můžete si je prohlédnout na konci tohoto článku). Můžeme tak vidět, že napodobování švédských zápalek bylo rozšířené po celém světě, velmi výrazně pak třeba v Japonsku.
Nejčastěji se etikety měly tvářit jako výrobky sirkárny v Jönköpingu. Právě tato sirkárna se pak rozhodla učinit přítrž tomuto napodobování. Továrna v Jönköpingu brzy zažalovala všechny výrobce a právní oddělení továrny tak vedlo neustále nějaké soudní spory. Výsledkem ale bylo, že v někdy letech 1890-1900 zmizela většina těchto "mimikry" z trhu. Výrobci pak měnili třeba vzhled medailí, aby vzniknul dojem jiné ochranné známky, kromě továrny v Jönköpingu se napodobovaly i továrny z Malmö nebo Norköppingu spolu s nápisem TF (Tändsticksfabrik). Často se měnil i název továrny jako například u Buzbrothers T.F. Union, nebo Union Augsburg nebo se pak dokonce vytvářela i zcela nová jména měst. (Pozn.: informace z tohoto odstavce mi poskytli sběratelé B.Sandberg a W.Brauer)
Na základě všech těchto informací jsem se znova podíval do své sbírky starých nálepek a objevil řadu dalších nálepek se švédským textem v různém provedení, kterým jsem dosud nevěnoval pozornost. Tyto nálepky vydávala (a často si je nechaly i zapsat jako ochrannou známku) celá řada sirkáren a obchodníků v Čechách i na Moravě. Pro ukázku například ukázky nálepek z Mohelnice, Sušice (mimikry využívali Fürth i Scheinost) nebo Vimperka, ale švédský text a podobnou úpravu černým tiskem na žlutém papíře najdeme i například na nálepkách z Opavy, Třeště, Banské Bystrice, Bílska…
Samostatnou kapitolu by mohly tvořit nálepky z Bernartic, kde si Julius Huch dokonce nechal zaregistrovat nálepky i s názvem sirkárny v Nässjö (v té době už podle všeho zrušené).
Přesto všechno výše uvedené by mě pořád zajímal osud nálepky z Černošína, která se podle mě odlišuje od ostatních poměrně výrazným textem Anton Röhling a také adresou. Další německý kolega Stefen Seewald se tak domnívá, že by se nemuselo jednat o nálepku sirkárny, ale o nálepku obchodnickou, protože Anton Röhling provozoval v 60.letech 19.století obchod se smíšeným zbožím. Ovšem pravděpodobnost, že by si obchodník Röhling objednával zápalky ve Švédsku, se mi nezdá příliš vysoká. I když…
Ještě jednou děkuji všem kolegům, kteří mi poskytli skeny nálepek, nebo reagovali na tento článek. A pokud budou další dotazy nebo poznatky třeba k této druhé části, budu opět rád, když mi je zašlete. Tohle téma tak možná nakonec vydá i na článek s pořadovým číslem tři…
Milan Tomášek m.tomasek@seznam.cz
Na celý článek včetně uvedených ukázek "mimikry" ze sbírky Bengta Sandberga se můžete podívat zde.