Sirníček ze sirkárny Jana Svozila

V Lošticích na Moravě se nacházelo před r. 1900 zřejmě pět sirkáren. Tenkrát se jednalo o malé objekty (dílny, domy), kde se vyráběl dřevěný drát a kompletovaly první sirky z nebezpečného bílého fosforu. Za první velkou českou továrnu v Lošticích je po právu označována až sirkárna Jana Svozila. Sirkař Jan zde působil od r. 1879. Po celou dobu výroby se zde setkáváme s klasickými krabičkami zápalek. Pravděpodobně v r. 1910 se objevil zcela nový kartonový obal. Výrobce toto pouzdro nazýval sirníček a také si ho nechal patentovat. Obal zákonem chráněný obsahoval o 25 % zápalek navíc. Nejen tímto se výrobce snažil přesvědčit širokou veřejnost, že jeho výrobky jsou tím nejkvalitnějším, nejlevnějším, nejbezpečnějším. Jan Svozil kladl velký důraz na reklamu. Své výrobky propagoval v denním tisku. Právě z reklamy z hospodářských novin Českého Lloydu se o sirníčku můžeme dozvědět nejvíce. Najdeme tu např. jak takový sirníček vypadal, jak se zavěšoval, kde byla umístěna škrtací plocha, ale i jaké motivy etiket se na něj vylepovaly. 

Na prezentovaném obrázku můžeme vidět krabičku, která je pravděpodobně více jak 116 let stará. Produkt mířil hlavně do českých domácností. Zmiňovaná etiketa zobrazuje motiv rodiny s nápisem Nové rodinné zápalky. Můžeme vidět otce, který zapaluje svíčku. Dále u stolu sedící matku s dítětem. V pozadí poté u kachlových kamen miniaturní kresbu zavěšeného sirníčku. 

Na jiném obalu tohoto typu se můžeme setkat s motivem hospodyňky a nápisem Nové kuchyňské zápalky. 

Právě tyto motivy upozorňovaly na tradiční rodinné hodnoty, pocit bezpečí a jistoty. Také pouhé slovo "Nové", často opakující se na různých etiketách, bylo důmyslným Svozilovým marketingovým tahem. Slovíčko "nové" pro veřejnost představovalo něco nového, neokoukaného, dokonalého, hlavně bezpečného. Nejspíš už dnes těžko dohledáme, kolik takových patentních sirníčků bylo vyrobeno, ale jistě šlo tenkrát o převratný vynález. Provoz Svozilovy sirkárny v Lošticích byl ukončen v roce 1922.

Miroslav Paštika