Pravěká fauna a flóra - Prvohory 3

16.11.2016 16:14
ZN č. 1897  Prvohory - devon. Chvostoploutvá ryba. 7

Holoptychius
Zástupce vyhynulých lalokoploutvých strunatců, byl dravec asi 50 cm dlouhý (i když největší exemplář mohl vyrůst až 2,5 m).

     
ZN č. 1898  Prvohory - karbon Pražralok. 8

Xenacanthus byl pravěký rod žraloka který se vyvinul v devonu a přežil až do triasu. Byl to sladkovodní žralok dlouhý asi 70 cm až jeden metr. Měl zajímavě vytvarovanou hřbetní ploutví která poněkud připomínala úhoře a Xenacanthus pravděpodobně i jako úhoř plaval. Na "hlavě" měl osten a někteří vědci se domnívají, že byl jedovatý. Zuby měl zvláštně vytvarované do tvaru V které se nejspíš skvěle hodily k otevírání skořápek různých korýšů. Našlo se alespoň dvacet druhů Xenacanthů po celém světě takže dokonce i u nás. Stejně jako většina pravěkých žraloků je znám především ze zkamenělých zubů a páteře.

     

 

ZN č. 1899  Prvohory - karbon Praobojživelný krytolebec. 9

Kamacops - obojživelník

Obojživelníci jsou v karbonu zastoupeni hlavně krytolebci, připomínající stavbou těla ještě své rybí předchůdce. Jejich tělo bylo pokryto pancířem z jemných šupin. Plochá hlava měla trojúhelníkovitý nebo obloukový tvar. Tvar zubů prozrazuje dravý způsob života. Mezi týlními kostmi měli světločivný orgán (třetí oko). Obývali převážně močály a tůně se stojatou vodou, objevují se však i na vlhkých březích jezer či klidně tekoucích řek. Množili se vajíčky, larvy dýchaly vnějšími žábrami. Díky ústupu hladiny moře se postupně vyvíjely druhy se zrohovatělou pokožkou, která je chránila před vypařováním vody. Změna kostry pak dala ve svrchním karbonu vzniknout skupině pokročilých obojživelníků a pravých plazů.

 
   
ZN č. 1897 Prvohory - devon. Chvostoploutvá ryba. 7

Holoptychius
Zástupce vyhynulých lalokoploutvých strunatců, byl dravec asi 50 cm dlouhý (i když největší exemplář mohl vyrůst až 2,5 m).

   
   

Luděk Trejbal

Pravěká fauna  a flóra - Úvod
2. část - Prvohory 2
4. část - Prvohory 4